Potmě a efektivně: Dark warehouse jako budoucnost skladové logistiky

• Automatizace
• Článek

Skladová logistika je pro výrobní podniky vždycky výzvou. Pohyb velkého množství výrobků sice nabízí významný potenciál pro optimalizaci, zároveň ale také značný počet míst, kde může dojít k chybě. Plně automatizovaný sklad, dark warehouse, je často považován za ideální řešení všech problémů. Jaké jsou jeho výhody a zásadní rozdíly oproti běžným skladům?

V souvislosti s potížemi dodavatelských řetězců se v posledních letech znovu staly sklady aktuálním tématem. Představují totiž důležitou pojistku pro případ, že se dodávky zkomplikují, nebo dokonce zastaví. Zároveň je ale stále složitější sklady rozšiřovat, protože potřebný personál se hledá opravdu těžko. Proto dává smysl, aby firmy své zaměstnance využívaly primárně tam, kde je vyžadována jejich flexibilita a schopnost řešit problémy. Mnoho podniků tak sází na automatizaci opakujících se procesů prostřednictvím autonomních vozidel, inteligentních skenerů a sofistikovaných systémů umělé inteligence, které zajišťují pohyb zboží.

V takových skladech se většinou stále ještě „svítí“, protože v nich pracují lidé. Ti mají totiž při vychystávání volně loženého zboží, při manipulaci s nestandardními obaly nebo při řešení nenadálých problémů nad stroji jasně navrch. Vysoká míra automatizace se naproti tomu hodí zejména pro opakující se činnosti vyžadující naprostou přesnost.

Roboti nepotřebují světlo

Nejvyšší stupeň automatizace skladu představuje přechod na plně automatizovaný skladový systém, často označovaný zkratkou ASRS (Automated Storage and Retrieval System). V halách už nepracují lidé, zaměstnance naleznete nanejvýš u vchodu nebo východu. Pohyb po skladu by pro ně byl dokonce nebezpečný, protože roboti, kteří v nich pracují, počítají s tím, že jim nic nebude stát v cestě a budou moci jezdit maximální rychlostí. Takovému skladu se říká dark warehouse, temný sklad, protože při běžném provozu je v něm tma. Roboti nepotřebují osvětlení.

Dark warehouse a jeho výhody

Temné sklady mají několik výhod:

• Optimálně využívají dostupný prostor pro manipulaci se zbožím a dosahují nejvyšší možné hustoty zaskladnění. To platí zejména pro vysokoregálové sklady.
• Snižují náklady na lidskou práci a potřebu zásahů ze strany zaměstnanců na minimum. Sklad je v provozu 24 hodin denně, bez střídání směn a bez přestávek. Zaměstnanci se tak mohou věnovat činnostem s vyšší přidanou hodnotou.
• Zvyšují kvalitu vychystávání a snižují chybovost, což platí i pro přesné ukládání do prefabrikovaných kontejnerů.
• Zvyšují rychlost vychystávání a transportu zboží v rámci skladu.
• Redukují „ztráty“ zboží a zlepšují kvalitu dat o zásobách. Klesá potřeba přepočítávání a kontrol, protože počet skladových jednotek se bez příslušného pokynu nemůže změnit. Údaje o stavu zásob jsou tak vždy aktuální a není potřeba je zvlášť ověřovat.
• Mohou také redukovat emise CO₂, protože optimalizované pohyby zakladačů a robotických rukou snižují spotřebu elektřiny. Navíc po většinu doby odpadá spotřeba elektřiny na osvětlení.

Rozdíly oproti klasickým skladům

Aby bylo možné profitovat z uvedených výhod, musí firmy nejdříve splnit několik předpokladů. V temném skladu je například zapotřebí standardizovat obaly zboží a využívat jen určitý počet jejich velikostí. Roboti totiž mají omezené množství ramen a nedokážou bezpečně uchopit jakékoli předměty. Pokud tedy sklad pracuje s mnoha různými typy zboží (nebo dokonce s volně loženým zbožím bez obalu nebo normovaných nádob a kontejnerů), je možné, že plná automatizace nebude ideálním řešením.

Kromě toho nesmí v plně automatizovaném skladu docházet k žádným nepředvídaným událostem, protože na místě nejsou lidé, kteří by takové situace snadno vyřešili. Pro dark warehouse je tedy nutné již předem zanalyzovat a zautomatizovat všechny potenciální mimořádné situace. Právě to představuje v rámci plánování největší výzvu, jejíž řešení vyžaduje odborné know-how a kterou podniky často podceňují.

Ještě ve fázi plánování a koncepce je zapotřebí provést důsledné testy všech pracovních procesů a postupů (včetně potenciálních mimořádných situací) v simulovaném prostředí věrně znázorňujícím budoucí logistickou halu. Její digitální dvojče musí obsahovat i veškerý hardware a chovat se úplně stejně jako budovaný temný sklad. Díky tomu lze provádět intenzivní testy ještě dříve, než se do práce pustí skutečné stroje.

Poté, co je dark warehouse postaven, musí se podnik připravit na několikaměsíční optimalizační fázi, při které je zapotřebí zaznamenat, zanalyzovat a kriticky posoudit jednotlivé procesy. Teprve díky tomu je možné identifikovat případná kritická místa a vyhodnotit řízení při různých úrovních vytížení. Při využití kapacity na 85 procent totiž vzniká úplně jiná „dopravní situace“, než když je sklad vytížen například na 15 procent.

Jaké fáze vedou k postavení vlastního dark warehouse a jak při tom může pomoci digitální dvojče? Dozvíte se v dalším článku, který pro vás připravujeme.

Sdílejte článek