Automatizace začíná u procesu, ne u robota
Aimtec
24. 9. 2026
4 minuty čtení
Úspěch automatizačního projektu nestojí jen na zvolené technologii, ale především na kvalitních datech, správně nastavených procesech a realistickém plánu. Jak do toho zapojit simulace, digitalizaci a AI tak, aby investice obstála i v proměnlivém provozu? O své zkušenosti se na červnové konferenci TAL 2026 podělili Jan Vavřík z Amazonu, Rostislav Schwob z Aimtec, Roman Černohous z Logio a Libor Mihalka z LogTech.
Nejdřív cíl a data, až potom technologie
Automatizace může přinést vyšší výkon, kvalitu i bezpečnější práci. Sama o sobě ale úspěch nezaručí. Shoda diskutujících byla jednoznačná. Před výběrem technologií musí firma vědět, jaký problém řeší a proč. „Je třeba si opravdu doslova zajít k tomu procesu, postavit se k tomu procesnímu stolu,“ uvedl Jan Vavřík z Amazonu. Podle něj je nutné analyzovat defekty, sbírat data, ověřit možnosti provozu a vytvořit business case. Předem musí být znám jasný cíl, například zlepšení produktivity nebo zvýšení kvality.
Samotná snaha držet krok s konkurencí nestačí. Roman Černohous ze společnosti Logio proto firmy vyzývá, aby si místo dojmu, že automatizaci potřebují, ověřily, zda mají promyšlenou budoucí podobu provozu. Zvlášť když se automatizuje nefunkční proces, technologie problém pouze zvětší. „Mám-li na pracovišti chaos a budu implementovat automatizaci nebo mechanizaci do toho chaosu, tak budu mít automatizovaný chaos,“ shrnul Vavřík.
Podívejte se na záznam panelové diskuze z konference Trends in Automotive Logistics 2026:
Flexibilita jako hlavní parametr
Automatizace musí být schopna reagovat na změny. To je zásadní zejména ve světě proměnlivého sortimentu, zákaznických požadavků a sezónnosti. Podle Rostislava Schwoba ze společnosti Aimtec jsou největším cílem logistiky budoucnosti maximální flexibilita a agilita. Významnou roli proto mohou hrát mobilní roboti (AMR), které lze přesouvat a škálovat snáze než pevně instalované technologie. Ani ty však nejsou samospasitelné. Na jednom z projektů se ukázalo, že robot, který vyjíždí až ve chvíli dokončení palety, bude na místě vždy pozdě. Pokud systém dokáže predikovat, kdy bude paleta připravena, robot se může přesunout dříve. „Kombinace predikce a robota dává smysl,“ popsal Schwob.
Flexibilitu ale limitují fyzikální parametry. Libor Mihalka z firmy LogTech upozornil, že jeden systém nemůže stejně dobře zvládat malé telefony i pračky nebo ledničky. Technologii je proto potřeba navrhovat s realistickým výhledem na sortiment, výkon a možnosti budoucího rozšíření.
Simulace pomáhá ověřit realitu
Právě zde nastupuje simulace. Pokud firma zná objemy, výrobní špičky, vzdálenosti, rychlosti či bezpečnostní pravidla, dokáže ve 3D modelu ověřit, kolik techniky bude potřebovat a jaký výkon reálně získá. „Dostanete model, který vám odpoví na to, jestli je to zaprvé realizovatelné a zadruhé, jaký to bude mít výkon,“ vysvětlil Schwob. Simulace sice nenahradí rozhodnutí, ale omezuje riziko, že firma investuje do řešení, které funguje jen na papíře. Je zvlášť důležitá tam, kde se zároveň mění layout, procesy i technologie.
AI potřebuje pevný základ
Automatizace bez digitalizace nemůže fungovat naplno. Roboty, dopravníky a další zařízení musí řídit software, který pracuje s objednávkami, prioritami a aktuální situací v provozu. „Digitalizace je v dnešní době základem v každém kroku,“ řekl Vavřík. Zavádění automatizace je přitom především změnový projekt. Vedle technologie je nutné zvládnout migraci, školení, převzetí systému i následnou podporu. Libor Mihalka připomněl, že klientský tým vedle realizace často řeší běžný provoz, což může projekt zdržet nebo vyčerpat jeho klíčové pracovníky.
AI může přinést další úroveň optimalizace a predikce, až když je proces standardizovaný a firma pracuje se správnými daty. „Když to použiji na něco, co nefunguje správně, tak si ten proces naopak mohu degradovat,“ varoval Vavřík.
Co dělat a čemu se vyhnout
Nedělat ukvapená rozhodnutí ani nekupovat řešení jen proto, že vypadají atraktivně. „Neinvestoval bych do něčeho, u čeho si nejsem zcela jistý, že vyřeší můj problém,“ doporučil Vavřík. Mihalka doplnil, že projekt musí být alespoň základně zanalyzovaný, popsaný a pochopený, aby šlo porovnávat nabídky. Co naopak dělat? Vytvořit jasnou koncepci, pracovat s kvalitními daty, zapojit do přípravy lidi, kteří budou systém provozovat, a počítat s tím, že automatizace je dlouhodobý závazek. Jak připomněl Černohous, „je to svatba na hodně let.“
Dostávejte souhrn novinek ze světa logistiky, výroby a IT.
Přihlášením k odběru novinek souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Mohlo by Vás také zajímat
