S automatizací se vytrácí flexibilita. Jak ji získat zpět, odpoví Rostislav Schwob z Aimtecu

• Digital Factory
• Rozhovor

Podle studie Trendy v české logistice 2022 plánuje automatizovat a pořizovat si stále modernější stroje do pěti let až 95 % z oslovených firem. Současně se neustále vyvíjejí nové technologie, senzory nebo přístupy k řízení velkého množství dat. Často uvnitř firem dochází s novými zakázkami i ke změně procesů a podmínek. Uprostřed toho všeho vzniká mnoho vazeb, a tak je nutné měnit a vyvíjet celkovou logiku řízení. Jak k těmto požadavkům přistupovat? Je vůbec možné vše propojit, řídit digitálně z jednoho místa a mít jeden fungující digitální svět? Zeptali jsme se Rostislava Schwoba, Supply Chain Solutions Director z Aimtecu.

S jakými požadavky a potřebami se v současné době setkáváte u vašich zákazníků?

Poslední roky se nesou v duchu digitalizace. Téměř každý stroj, nástroj, robot, dopravník nebo vozík lze připojit přes wifi nebo LAN do počítačové sítě a řídit ho a ovládat digitálně. Otevírá se nová dimenze, kde lze propojit vše dohromady do jednoho celku, synchronně řídit a optimalizovat v reálném čase. Troufám si říci, že snem každého manažera je, pokud už nastane problém, dozvědět se jej okamžitě, nebo ještě lépe umět jej predikovat, aby mohl včas zasáhnout a rozhodnout. U našich zákazníků se proto setkáváme se dvěma základními požadavky. Chtějí připojit a ovládat stroje a automatická zařízení a optimálně je řídit. Zároveň požadují sbírat všechna procesní a technologická data a znát parametry chtěných i nechtěných stavů. Na základě toho pak mohou hledat příčiny a souvislosti a dále optimalizovat proces. To vše v reálném čase.
 

Používáte pojmy horizontální a vertikální integrace. Co znamenají a jak se od sebe liší?

Pořídit si AMR (Autonomous Mobile Robot), AGV (Automated Guided Vehicle), ASRS (Automated Storage and Retrieval System) nebo obráběcí centrum a neprovázat jej s ERP je v dnešní době téměř nesmysl. Musím ale říct, že jsem viděl plně automatizované řešení pro doplňování výroby, kde mezi skladem a pracovištěm nebyl jediný člověk a kde se bedýnky s díly pohybovaly úplně samy. Zadávání příkazů do řídicího SW ale prováděl člověk ručně přes klávesnici. Proto hovoříme o vertikální a horizontální integraci.

Pokud si představíme řídicí celopodnikový systém jako hlavu – mozek fabriky – a propojíme jej s technologiemi a stroji dole ve výrobě, jde o vertikální integraci bez člověka jako prostředníka. Plán výroby, úkoly, příkazy nebo instrukce ke stroji a zpětná hlášení nebo technologická data plynou samy zpět do ERP.

Horizontální integrace znamená propojit všechny navazující procesy od příjmu materiálu na sklad přes různé manipulace, řízení výroby, kvalitu, údržbu a finální kontrolu až po expedici a vše provázat, aby nevznikaly chyby, nekvalita a prostoje a aby výroba běžela s maximálním požadovaným výkonem. Tato integrace neznamená pouze technické propojení, je to i propojení procesní. Pokud je na pracovišti problém s kvalitou, je třeba okamžitě přivolat kvalitáře. Výroba, logistika, údržba a kvalita musí fungovat jako jeden sehraný tým.
 

---

---

Jak s tím vším souvisí a případně může pomoci digitalizační platforma?

Dříve jsme dostávali požadavky v duchu: chceme propojit stroj nebo zařízení s ERP (například SAP). Nechceme žádnou logiku, funkce nebo obrazovky, ale pouze předat instrukci, úkol a nic víc. Nakonec se však vždy ukázalo, že by se možnost parametrizovat, podmínkovat a algoritmizovat hodila, neboť vytvářet všechna pravidla a podmínky přímo v ERP není vždy výhodné a dostatečně pružné. Proto se kloním k pojmu inteligentní vrstva (Intelligent Layer), která spojí ERP se všemi technologiemi a lidmi na dílně. Tím, že je inteligentní, umí se chovat za různých podmínek různě, umí reagovat na standardní i nestandardní stavy. Umí se připojit na stroje, bezobslužné vozíky a manipulační techniky (VNA a AGV), roboty, dopravníky, třídiče, závory i automatické zakládací a skladovací systémy (ASRS), skladovací a robotické systémy AutoStore, Servus nebo Ideastorage. Propojí vše v jeden funkční celek. Komunikuje s informačními systémy, technologiemi a lidmi. Proto ji nazýváme platforma, a jelikož vše řídí digitálně, je digitalizační.
 

Co přinese tato „neviditelná“ platforma zákazníkovi? Vyplývají z ní nějaké výhody i pro něj, nebo ulehčuje práci především dodavateli?

Automatizace ve výrobě a v logistice má jedno úskalí. Ztrácí se flexibilita. Každé řešení je částečně na míru a změny jsou složité. Proto pokud bych si vybíral řešení, chtěl bych flexibilitu opět získat. Vím, že některé technologie jako plně automatizovaný sklad jednoduše nepředělám, ale algoritmy, podmínky nebo pravidla bych měnit chtěl. A pokud si pořídím platformu, očekávám, že tyto změny bude možné provádět snadno a rychle bez nutnosti programování. Dokonce bych to chtěl měnit sám, bez zásahu odborníka.
 

Vedete logistickou divizi, kde již přes dvacet let úspěšně nasazujete a vyvíjíte u společností primárně z automotive prostředí vlastní produkt DCIx. Jak se tomuto zmíněnému přístupu přibližujete?

Na samém začátku jsme nasazovali WMS a řídili jsme logistiku jednoduše tím, že jsme lidem dali mobilní terminál. Řídit vzájemně provázané technologie v reálném čase bylo jen pouhým snem. Již před lety jsme vsadili vývoj naší aplikace na jednu kartu – umět nakonfigurovat a nastavit chování systému přesně na míru každému procesu a požadavku zákazníka. Dnes z této dovednosti těžíme.

Nástroj Process Builder pro neomezenou konfiguraci chování systémů slouží pro řízení technologií a automatizačních zařízení. Co jsme museli změnit, byla architektura systému. Upravili jsme střeva aplikace, abychom ji mohli provozovat v cloudu. Díky tomu ji umíme monitorovat 24 hodin denně a jsme schopni zákazníkovi nabídnout maximální servis – on se nemusí starat o nic. Dále rozvíjíme naše dovednosti, například v oblasti simulací, abychom dokázali zákazníkovi poradit, jaká varianta uspořádání je výhodnější. Umět se rozhodnout před vlastní realizací je levnější, než poté něco bořit a měnit. Umělá inteligence a strojové učení jsou další oblasti, kterým se věnujeme. Cílem je nahradit člověka i v administrátorské roli.
 

Můžete uvést alespoň některé příklady zákazníků, kterým jste díky těmto novým myšlenkám a postupům pomohli?

Mně osobně se líbí komplexní projekty, kde se bedýnky, palety a díly hýbou samy a kde není úlohou je pouze převézt z místa na místo. Například ve společnosti DŘEVO TRUST řídíme dva plně automatické zakladače, které se před skladovými uličkami potkávají na jedné společné koleji. Jsou synchronně řízené, aby se nesrazily a přitom mohly pracovat současně. Celek dotváří vakuový manipulátor pro přesun dílů z palety na paletu a řada dopravníků pro dílčí pohyby připravených palet. Na distribuční centrum celkem zajímavá úloha s řadou optimalizačních úkolů.

Druhým příkladem může být projekt pro společnost BRANO, kde řídíme několik různých technologií – dopravníky s křižovatkami, depaletizátor, plně automatické vozíky a automatický sklad ASRS s hloubkou uskladnění 4. Vše musíme umět uřídit v návaznosti na výrobu, výrobní plán a aktuální potřebu dílů na pracovištích ve výrobě. Tento projekt byl pro firmu z velké části revoluční od papíru, domlouvání operátorů ve výrobě a obsluhy ve skladu až po plně automatizované zásobování výroby v celém procesu začínajícím příjmem a končícím linkou.

Sdílejte článek