Automatizace: jen škálovatelný koncept firmám zajistí místo na trhu i za deset let

• Automatizace
• Článek

Automatizace proniká do logistiky již řadu let. Do automatizačních technologií se leckdy počítá i čtečka čárových kódů, tedy přístroj starý několik dekád. Není proto divu, že se v průběhu doby vyvíjejí záměry a očekávání spojená s automatizací. Na tato a další témata debatovali Jindřich Kadeřávek, Managing Director a jednatel ve společnosti Element Logic, Libor Mihalka, jednatel společnosti LogTech, David Strnad, vedoucí logistiky značky ŠKODA AUTO, Jan Linhart, projektový manažer senior Alza.cz a Rostislav Schwob, Supply Chain Solutions Director ve společnosti Aimtec.

„Pohled na automatizaci se mění zásadním způsobem. Cílem je především maximální úspora fyzického pohybu lidí. Ti stojí a pohyb za ně obstarají technologie. Před 15 lety běžný picker nachodil po skladu 15 kilometrů denně, dnes to za něj odpracují stroje a časem i toho pickera na místě může nahradit robotická ruka,“ myslí si Jindřich Kadeřávek z Element Logic. Aby automatizace měla smysl, jejím základním parametrem by podle něj měla být jistá univerzálnost, která firmám umožní přizpůsobovat byznys aktuálním potřebám.

Automatizovat lze celý proces logistiky od příjmu zboží na sklad po finální expedici. Předmětem automatizace se tak může stát jakýkoli článek v tomto řetězci. Pak lze hovořit o „plné automatizaci“, což by měl být podle Davida Strnada ideální stav. Vedoucí logistiky značky ŠKODA AUTO si pochvaluje, že automatizace v posledních letech dorazila do logistiky s plnou silou.

Automatizace všeho vs. místo pro člověka

Účastníci se shodli, že je možné automatizovat téměř vše, ale ne vždy je to snadné a žádoucí. „Když má firma sto dodavatelů, dokáže je standardizovat. Ale když jich má 10 tisíc, je automatizovaný příjem velmi problematický,“ říká Jan Linhart z Alzy.

To je příklad provozu, kde se zatím logistika bez lidské ruky a lidského dohledu neobejde. Podle Kadeřávka zatím člověk své místo ve skladu má a ještě nějaký čas mít bude. Dosavadní evoluce však hovoří v jeho neprospěch. „Je hezké vidět údiv klienta, když jej přivedete do plně automatizovaného skladu. Diví se, jaký je tam klid, ačkoli ten sklad je pětkrát výkonnější než ten plný pobíhajících lidí, kde panuje obrovský shon,“ popisuje Kadeřávek.

Jak správně automatizovat i z pohledu dalšího rozvoje

Každý systém je zranitelný. Poslední roky naplno ukázaly zranitelnost globálních dodavatelských řetězců. Proto by i automatizované provozy měly být budovány tak, aby zohledňovaly možnost výpadků dodávek materiálu. Rostislav Schwob zastává názor, že automatizovat je třeba tak, aby vždy bylo možné programy přenastavit, upravit na nové podmínky. „Základ vidím v tom postavit koncept, který lze neustále rozvíjet,“ předkládá svůj pohled. Jen tak je podle něj možné zajistit, aby automatizační projekt obstál i deset let po implementaci.

Na koncept, který je možné upravovat a rozvíjet, vsadila i Alza. Podle Linharta má vlastní software na řízení dopravníků a dalších automatizovaných řešení a v případě potřeby dokáže realizovat změny systému dle aktuálních potřeb. „Krabičková řešení“ od dodavatelů, s nimiž má Linhart zkušenost, se ukázala nedostatečně flexibilní a drahá.

Schwob upozorňuje na to, že na začátku automatizačních projektů musí být důsledná úvaha nad konceptem automatizace. „Je třeba zvážit, jaké procesy chcete zautomatizovat, jaké zboží se ve skladech pohybuje, co je vysokoobrátkové, co nízkoobrátkové atd. A moje zkušenost je taková, že pokud projekt selže, je to kvůli těmto banálním věcem, kdy realita neodpovídá plánu a automatizace je pomalá a nevýkonná,“ říká manažer společnosti Aimtec.

Podívejte se na záznam celé debaty:

Co je třeba před automatizací zohlednit

Pokud se firma rozhodne automatizovat sklad či logistiku jako takovou, měla by si podle Kadeřávka položit na úvod otázky: jak, kdy, co a proč. „Je třeba mít přehled o chodu skladu za poslední dva roky a představu, jak bude firma vypadat za tři roky. Jaký tam bude materiál? Nechystáme akvizici, se kterou přijdou změny? To je třeba vědět a teprve potom přijdou na řadu detaily vyplývající z datové analýzy, například jaké položky jsou nejvíc obrátkové. Podstatné je zabývat se jednotlivými procesy, protože jakmile jeden vynecháte, vznikne úzké hrdlo a efekt automatizace vyprchá,“ říká Kadeřávek.

Jak uvádí Schwob, příklady z praxe ukazují, že pilotní automatizační projekt často firemním manažerům otevře oči a teprve poté firma zjistí, co všechno by bylo možné automatizovat. „Na začátku je těžké domyslet, jaký to má všechno efekt,“ konstatuje Schwob. S tím souvisí i složitost úvah o návratnosti.

Integrace různých technologií díky inteligentní vrstvě

Plná automatizace znamená spolupráci jednotlivých technologií. Přestože jde o automatizační technologie, jejich spolupráce automaticky zajištěna není. Řečníci se shodují, že vítanou novinkou, před pár lety nedostupnou, je inteligentní vrstva, integrační software, který propojuje centrální ERP systém s dalšími dílčími systémy. „Čím více komponentů, tím více potřebujete integraci, což je zásadní prvek automatizace. Kdo bude schopen nabízet nejflexibilnější řešení, bude vládnout trhu,“ je přesvědčen Kadeřávek.

ŠKODA AUTO podle Strnada naopak usiluje o otevřený systém s vícero dodavateli, aby nebyla závislá na jediném, který by si pak mohl snáze diktovat podmínky. „Aktuálně uvažujeme o nové vlně AGV a naším cílem je centrální řízení, ale s otevřeným systémem, kdy jednou nakoupíme od firmy A, podruhé od firmy B a klidně tam může být třeba pět dodavatelů.“

---

---

Budoucnost logistiky – důležitost člověka, nástroje pro jednoduchou realizaci změn

Ve střednědobém výhledu panelisté předpokládají urychlování dosavadního automatizačního trendu. Za deset let očekávají plně autonomní chod skladů. „Vidím spousty malých samohybných vozítek, které zajišťují, že člověk nemusí nic převážet z bodu A do bodu B. Přesto tam někde bude člověk, třeba vybavený různými senzory, a zbyde na něj flexibilní práce, kterou nemá cenu automatizovat,“ předpovídá Schwob. 

S člověkem do budoucna počítá i Linhart. Očekává příchod rychlejších a lepších řešení, ale není přesvědčen o tom, že by bylo možné do deseti let vše plně automatizovat.

Z byznysového pohledu se nad tématem zamýšlí Libor Mihalka z LogTechu: „Myslím, že bude docházet ke konsolidaci firem, které zavádějí automatizaci, a tyto velké firmy budou tlačit velká řešení, zatímco ty menší budou dodávat řešení typu AutoStore či autonomních robotů.“

Strnad očekává posun i v tom, co bude možné požadovat od dodavatelů automatizačních technologií. „Předpokládám, že v budoucnu dodavatelé dodají nejen automatizaci, ale i nástroje, které odběratelům umožní, aby si změny jednoduše udělali sami,“ zakončuje kolečko pohledu do budoucna Strnad.

---

---

Sdílejte článek